Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Zastávky > Železnice

zastávka č. 7

Železnice 

Již v 70. letech 19. století se vážně uvažovalo o stavbě železnice do Vrbna, která by výrazně přispěla k rozvoji průmyslu, důležitou roli zde hrálo také lázeňství a cestovní ruch. Oblast tehdejšího Jesenicka tedy spojení s rakouskou i německou železniční sítí nutně potřebovala.

Původní budova železniční stanice Vrbno byla dodnes zachována. Nádraží 1899

K urychlení realizace pomohli finančně, podle protokolu z roku 1876, firma Weiss a Grohmann částkou 1 000 zlatých, Karel Grohmann 8 000 zlatých a Eduard Grohmann přispěl 5 000 zlatých. Dne 5. listopadu 1880 provoz železnice z Vrbna do Milotic nad Opavou slavnostně zahájil starosta města Adolf Grohmann. Jednokolejnou trať otevřela společnost Císařsko‑královské státní dráhy a první vlak tudy projel 15. prosince.

Nádraží cca 30. léta

Drážní personál, rok 1924

Vrbno - nádraží před první světovou válkou, cca rok 1910

Provozování tratě bylo svěřeno Moravskoslezské centrální dráze MSCD, která však byla pro ztrátovost ke dni 1. 1. 1895 zestátněna. Po roce 1918 správu převzaly Československé státní dráhy.

Dráha vede podél řeky Opavy, jejíž voda koleje často poškodila, naposledy se tak stalo při povodni v roce 1997.

Vrbno pod Pradědem je koncová stanice. V letech 1951–1954 byla přivedena vlečková kolej z nádraží do Dřevokombinátu.

Poškozená trať povodní z roku 1997

Smutná událast

Na trati mezi Karlovicemi a Vrbnem došlo dne 27. 8. 1961 k vlakovému neštěstí. Na nádraží ve Vrbně se při posunování nákladních vagonů dva z nich, naložené kládami, nekontrolovatelně rozjely a srazily se s protijedoucím osobním vlakem.

Vznikl požár, při němž uhořelo 18 cestujících. Další člověk zemřel na následky zranění v nemocnici. Cestujících, kteří neštěstí přežili, se ujaly pomocné vlaky, které přijely z Olomouce a z Krnova.

Vlakové neštěstí